Po studiu práv (JUDr. 1912) působil jako žurnalista (Pokroková revue, České slovo aj.) a činovník české strany státoprávně pokrokové. Patřil k iniciátorům domácího protirakouského odboje, už v září 1914 pak odjel jako první politický exulant do Švýcarska, kde začal brzy vydávat Československou samostatnost, příští hlavní tiskový orgán čs. odboje na evropském Západě. Stal se členem Českého komitétu zahraničního a posléze, po vypovězení z neutrálního Švýcarska, i pracovníkem sekretariátu pařížské ČsNR. Od r. 1916 převzal redigování čas. V boj, provázel také E. Beneše (viz) a M. R. Štefánika při jejich diplomatických jednáních jak ve Francii, tak i v Itálii. Po sestavení první čs. prozatímní vlády v říjnu 1918 byl jmenován jejím oficiálním zástupcem u francouzské vlády s titulem chargé dʼaffaires, už v listopadu t. r. však na funkci rezignoval a r. 1919 se vrátil do ČSR. Celé meziválečné dvacetiletí působil jako novinář a publicista, spjatý s Čs. obcí legionářskou. Napsal řadu studií a textů o prvním odboji a jeho lídrech včetně T. G. Masaryka a E. Beneše (viz), v l. 1924-38 byl také šéfredaktorem deníku Národní osvobození. V l. 1939-45 byl vězněn nacisty v KT Buchenwald (zážitky později vypsal v memoárech Zápisky z Buchenwaldu /1947/), v l. 1945-48 znovu vedl obnovené Národní osvobození a v r. 1947 ČSR zastupoval i v Kulturní radě v OSN. Po únoru 1948 emigroval do Velké Británie, r. 1957 se však (po ujištění tamního velvyslance J. Hájka /viz/, že mu bude umožněno vědecky pracovat) vrátil do vlasti, kde ovšem brzy zemřel.        

 

Lit..: Dagmar HÁJKOVÁ, Konstitutivní hodnoty české společnosti: periodikum Československá samostatnost 1915–1918. Na pozvání Masarykova ústavu 4, 2007; J. MICHAL, Lev Sychrava – politik na půl cesty. Tamtéž; Jiří PERNES, Návrat Lva Sychravy z emigrace v roce 1955. Soudobé dějiny 2007, č. 1.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 226 - 227