Vyrůstal v rodině úředníka státních drah, většinu dětství strávil v Košicích, kde také maturoval (1937). Následná studia na PrF UK přerušila německá okupace, při níž se zapojil do komunistického hnutí (členem KSČ byl od r. 1940), v l. 1940-43 byl také vězněn. Po r. 1945 pracoval krátce ve Svazu vysokoškolského studentstva a od r. 1946 na různých úrovních aparátu KSČ. Nejprve působil na OV KSČ v Semilech, kde se podílel na organizování komunistického převratu; v l. 1949-52 byl tajemníkem KV KSČ Liberci a poté v Košicích, v l. 1954-58 byl vedoucím oddělení bratislavského ÚV KSS a poté (1959-62) vedoucí tiskového odboru ÚV KSČ. Od r. 1962 byl až do jara 1968 ústředním ředitelem ČTK, odkud byl odvolán novým, „polednovým“ pražským reformně-komunistickým vedením. V listopadu 1969 byl spolu s dalšími „osvědčenými kádry“ dosazen na FMZV a od ledna 1970 do listopadu 1976 zastával funkci velvyslance v Rumunsku. Po návratu byl dočasně zařazen do 8., blízkovýchodního odboru a od ledna 1977 do prosince 1979 byl ještě velvyslancem v Egyptě, akreditovaným současně v Jemenu a Jižním Jemenu. Brzy po odvolání z Káhiry byl v březnu 1980 penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 589 - 590