Po osmiletce absolvoval všeobecně vzdělávací školu, v l. 1962-67 vystudoval zahraniční obchod na VŠ ekonomické v Praze (ing. 1967), pak začal pracovat jako obchodní referent v podniku Odevné závody v Trenčíně. V r. 1970 měl být přijat FMZV s výhledem angažmá v UNCTAD v Ženevě, díky vyloučení z řad KSS ale přijetí nebylo realizováno a on pracoval jako inženýr v Ústavu systémového inženýrství průmyslu v Trenčíně (1975 současně dokončil externí studium informatiky na ČVUT). Na přelomu let 1989-90 se angažoval ve hnutí VPN v Trenčíně a v únoru 1990 se stal dočasně starostou města, ve volbách v červnu t. r. byl pak za VPN zvolen do FS a posléze vybrán za předsedu jeho zahraničního výboru. V listopadu 1990 byl na základě konkursu přijat na FMZV a vzápětí jmenován (jako zástupce Slovenska) první náměstkem ministra J. Dienstbiera (viz), kde vystřídal R. Harenčára (viz). Ve funkci náměstka působil jen do dubna 1991, poté z FMZV odešel. Od poloviny 90. let působí ve slovenské podnikatelské sféře, od r. 1993 byl mj. členem představenstva trenčínské firmy QUEX, členem představenstva firem Europeum a Neways Slovakia se sídlem v Dubnici n. Váhom a dalších. V současné době je spoluvlastníkem firmy „Laugo Real“ v Trenčíně.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 757