Vyrůstal v dělnickém prostředí, sám se vyučil nejprve soustružníkem, později absolvoval vyšší průmyslovou školu v Ostravě. Za okupace se zúčastnil komunistického ilegálního hnutí, v l. 1945-49 pracoval v Čs. závodech kovodělných a strojírenských v Praze, současně vystudoval PrF UK (JUDr. 194x). Na MZV byl přijat k 20. červnu 1949 a vzápětí byl vyslán jako vedoucí na generální konzulát do Frankfurtu n. Mohanem (1949-50), poté působil krátkou dobu jako přednosta čs. restituční mise v Baden-Badenu. Po návratu do Prahy se dále věnoval němec. problematice a v l. 1956-59 byl přidělen jako zástupce vedoucího Čs. vojenské mise (K. Hradeckého /viz/) u SKK v Západním Berlíně. V l. 1962-65 byl generálním konzulem v Istanbulu, poté pracoval na 9., blízkovýchodním odboru MZV, nejprve jako vedoucí oddělení, později zástupce vedoucího odboru. Díky svým ortodoxním postojům v l. 1968-69 byl v létě 1970 jmenován velvyslancem v Íránu, kde mj. asistoval státní návštěvě prezidenta L. Svobody. Po skončení teheránské mise (1974) byl zařazen opět na 8., blízkovýchodní odbor FMZV a v l. 1980-86 zastával funkci velvyslance v saddámovském Iráku, kde se vydatně podílel na tehdejším rozvoji vzájemných vztahů, vrcholící návštěvou předsedy vlády L. Štrougala v Bagdádu v r. 1985. Finále jeho diplomatické kariéry tvořilo velvyslanecké působení ve Švýcarsku, kde nastoupil v červenci 1986. Z Bernu byl odvolán k 28. 2. 1990 a následně byl penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 585 - 586