Pocházel z rodiny slévače, absolvoval dvouletou obchodní školu (1934), poté byl v důsledku otcovy nezaměstnanosti nucen začít pracovat jako pomocný úředník v obecní radě ve svém rodišti. Později nalezl uplatnění v železárnách ve Vítkovicích, kde pracoval jako úřední, naposledy jako vedoucí „výpravy“ až do r. 1950. Ač byl aktivistou Sokola, r. 1945 vstoupil do KSČ a při převratu v únoru 1948 byl šéfem AV v Bílovci. Od října 1950 pak působil v čs. diplomacii. Záhy po svém nástupu byl jmenován generálním konzulem v polském Štětíně, kde působil do konce r. 1955. V l. 1956-59 vystudoval VŠ stranickou při ÚV KSČ, poté se vrátil na východoevropský (2.) odbor MZV a od dubna 1960 do února 1964 byl radou na velvyslanectví v Sofii, kde obstarával velkou část politického zpravodajství. Po návratu z Bulharska byl jmenován zástupcem vedoucího 2. TO, v l. 1965-66 absolvoval půlroční kurs v Odborné škole MZV a následně přešel na 9., blízkovýchodní odbor, kde se připravoval na vyslání do Chartúmu. Od září 1966 do srpna 1970 pak působil jako velvyslanec v Súdánu, posléze, po dočasném zrušení čs. legace v Mogadišu r. 1969, zastupoval ČSSR i v Somálsku. Brzy po návratu do Prahy byl pro své postoje po srpnu 1968 k 15. 1. 1971 z FMZV propuštěn.

 Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 584