Absolvoval gymnázium (maturita 1914), studia PrF české univerzity přerušila první světová válka a nucená služba v rakousko-uherské armádě; dostudoval až po vzniku ČSR (JUDr. 1919), v r. 1921 si doplnil vzdělání ještě kursy o organizaci mezinárodního obchodu. Od ledna 1920 pracoval na ministerstvu obchodu, resp. v úřadu pro zahraniční obchod, v září t. r. pak přešel jako koncipista do služeb MZV. Začínal v národohospodářské sekci, v l. 1923-31 byl jako konzulární atašé a později legační taj. II.tř. přidělen k vyslanectví v Paříži, kde měl na starosti obchodně-politickou agendu. Od června 1931 pracoval v odd. II/4 (mezinárodní organizace) v politické sekci MZV, v Benešově „štábu“ se zúčastnil mj. části odzbrojovacích jednání v Ženevě. K 1. 7. 1934 byl přeložen jako legační tajemník  k čs. vyslanectví do Bukurešti a 1. 5. následujícího roku do Bělehradu, od září 1936 byl rok zařazen do sekretariátu Stálé rady MD v Praze. Na podzim 1937 byl vyslán znovu do Bělehradu a po odvolání vyslance V. Girsy (viz) vedl čs. legaci v Jugoslávii více než půl roku, až do července 1938, jako chargé dʼaffaires. Po 15. 3. 1939 zůstal v Bělehradě, brzy navázal styky s čs. odbojem a pomáhal organizovat krajany na Balkáně. V březnu 1941 odjel přes Řecko do Palestiny a odtud do Londýna, kde se stal od února 1942 úředníkem tamního exilového MZV, do jeho kompetence náležela mj. příprava příštích mírových smluv a r. 1944 zastupoval čs. exilovou vládu v Evropské poradní komisi. Od srpna 1945 působil opět na MZV v Praze, r. 1946 byl povýšen na ministerského radu a brzy poté jmenován zástupcem přednosty politické sekce MZV. Po komunistickém převratu byl z této funkce odvolán, od března 1948 byl však ještě jistý čas zástupcem vedoucího odd. „Š“, již k 31. 12. 1948 však byl dán na dovolenou s čekatelným a brzy poté z řad MZV definitivně propuštěn. 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 235