Vyrůstal v dělnickém prostředí, po absolvování měšťanky se vyučil zámečníkem, pak pracoval v různých profesích na Mladoboleslavsku, např. jako topič v cukrovaru nebo stavební dělník. V r. 1919 vstoupil do sociální demokracie a r. 1921 náležel k zakládajícím členům KSČ. V l. 1925-28 pracoval v dělnických profesích ve Francii, kde se stal dočasně členem KS Francie. V letech 1928-29 absolvoval Leninskou školu v Moskvě a po návratu do ČSR působil v tehdejším aparátu KSČ, mj. jako „instruktor“ v plzeňské Škodovce a později jako krajský tajemník KSČ v Hradci Králové a Pardubicích. V l. 1940-45 byl vězněn nacisty v Drážďanech a později v KT Buchenwald. Po válce vedl nejprve sekretariát KSČ v Mladé Boleslavi a KSČ byl také vyslán do Prozatímního a později Ústavodárného NS; od ledna 1949 pak vedl jako straník blízký A. Novotnému kádrové oddělení krajského sekretariátu KSČ v Praze. V srpnu 1951 byl přemístěn na „očištěné“ MZV a po přípravě na západoevropském odboru byl již v říjnu t. r. vyslán jako velvyslanec do Francie, kde pak působil do konce r. 1955, tedy v periodě, kdy byly vztahy se Západem prakticky zcela zmraženy. Od ledna 1956 do února 1961 zastával funkci vedoucího MO ÚV KSČ v Praze.  Od dubna 1961 do léta 1964 pak reprezentoval ČSSR jako velvyslanec v NDR. Poté byl penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 580