Ministerstvo zahraničních věcí ČR

            česky            english           

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo

ŠNOBL Jan

 

(14. 5. 1920, Hnidousy, okr. Kladno – 7. 6. 1999, Brandýsek)

Pocházel z hornické rodiny; po absolvování kladenského reálného gymnázia (maturita 1939) začal studovat architekturu, po uzavření VŠ německými okupanty se živil jako dělník, geometr, kreslíř v Poldině huti ad. Hned v květnu 1945 vstoupil do KSČ, v l. 1945-47 vystudoval PrF UK (JUDr. 1947) a následně se stal úředníkem ZNV. V březnu 1949 byl přijat na MZV, prošel diplomatickým kursem v Jílovišti a od srpna t. r. byl přidělen jako III. taj. na velvyslanectví do Moskvy, pro konflikt s velvyslancem B. Laštovičkou (viz) byl ale v květnu 1950 odvolán a posléze musel MZV opustit. V l. 1951-52 pracoval jako bezpečnostní referent na pražském KNV a v l. 1952-56 působil jako odborný asistent katedry základů marxismu-leninismu na PrF UK. V r. 1956 se mohl na MZV vrátit a zde pak v různých funkcích pracoval až do penzionování v r. 1980. Zpočátku byl zařazen na tehdejším ABO, v l. 1959-62 byl I. tajemník ambasády v Londýně a po návratu do Prahy se stal zástupcem vedoucího 5., britsko-severského odboru, který v l. 1963-64 krátce řídil. Od srpna 1964 do července 1968 působil jako rada velvyslanectví ve Washingtonu, pak se stal zástupcem vedoucího 4., německého odboru (vedl tu dočasně sem převedené oddělení severských zemí), jeho další kariéru usnadnily čistky v l. 1969-70. V l. 1970-71 dočasně vedl 4. celý odbor FMZV, odkud byla předtím vyhozena většina pracovníků, poté působil od května 1971 do listopadu 1972 jako rada I. tř. na velvyslanectví ve Velké Británii, které později vedl i jako chargé dʼaffaires. Po návratu do Prahy byl dočasně zařazen do 8. odboru a od února 1973 do září 1978 zastával funkci velvyslance v Ghaně. Po návratu na FMZV pracoval krátce v útvaru ZPO a službu zakončil jako zástupce ředitele OKS. K 31. 12. 1980 odešel do penze, i když pak ještě tři roky pracoval jako specialista v ÚMV.

 


Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 609 - 610

.