Pocházel z významné slovenské vlastenecké rodiny evangelického pastora, vystudoval práva na univerzitách v Budapešti, Berlíně a Paříži (JUDr. 1913). Před první světovou válkou pracoval krátce jako právní koncipient, pak sloužil v rakousko-uherské armádě. Koncem října 1918 se stal taj. SNR, později taj. Klubu slovenských poslanců v pražském parlamentu. V červnu 1919 jmenován vládním komisařem pro osvobozené východní Slovensko, v l. 1922-25 byl županem ve Zvolenu, 1925-28 županem v Košicích. V březnu 1926 se stal poprvé členem vlády, když byl jmenován ministrem zemědělství v úřednické vládě J. Černého. Od prosince 1929 do září 1932 byl ministrem vnitra ve vládě F. Udržala, pak působil jako vládní rada téhož ministerstva, koncem r. 1935 byl krátce jmenován viceprezidentem zemského úřadu v Bratislavě. Od ledna 1936 působil jako vyslanec v Polsku, kde se opakovaně pokusil dosáhnout zlepšení vztahů mezi Varšavou a Prahou mj. i prostřednictvím francouzských diplomatů. Ve Varšavě prožil i krizi v září 1938, vyslancem zůstal až do německé okupace v březnu 1939, kdy nejprve rezignoval a odjel na Západ, posléze se ale do Polska vrátil jako zástupce formujícího se čs. odboje. Od podzimu 1939 byl členem ČsNV v Paříži a současně neoficiálním zástupcem u polské exilové vlády W. Sikorského v Angers, od léta 1940 pak působil až do dubna 1945 jako ministr vnitra čs. exilové vlády v Londýně. Od května 1945 sloužil znovu v diplomacii; krátkou dobu byl odborovým přednostou v MZV, od května 1946 pak byl prvním poválečným velvyslancem v USA, jako člen čs. delegací se zúčastnil i prvních VS OSN v l. 1946 a 1947. Na svůj úřad rezignoval poč. března 1948 na protest proti komunistickému převratu, kdy předal vyslanectví chargé dʼaffaires J. Hančovi (viz); poté zapojil do aktivit čs. demokratického exilu. Zemřel v USA. V exilu sepsal i rozsáhlé memoáry, Moja pamäť – živá kniha, jež jsou v současné době postupně publikovány péčí historika J. Němečka.

 

Arch.: Hoover Institution Archives, Stanford, Slávik CollectionLit.: Slavomír MICHÁLEK a kol., Juraj Slávik Neresnický. Od politiku cez diplomaciu po exil. Bratislava 2006, zde mj. studie: Jindřich DEJMEK, Československý vyslanec v Polsku, s. 176 an.; Slavomír MICHÁLEK, Velvyslanec v USA, delegát na zasadnutiach VZ OSN, s. 279 an.; Jan NĚMEČEK – Valerián BYSTRICKÝ, Juraj Slávik – Čechoslovák s duší básníka. In: Juraj SLÁVIK, Moja pamäť – živá kniha. Moje poslanie vo Varšave 1936–1937. Bratislava 2010, s. 7–27.

Lit.: Slavomír MICHÁLEK a kol., Juraj Slávik Neresnický. Od politiku cez diplomaciu po exil. Bratislava 2006, zde mj. studie: Jindřich DEJMEK, Československý vyslanec v Polsku, s. 176 an.; Slavomír MICHÁLEK, Velvyslanec v USA, delegát na zasadnutiach VZ OSN, s. 279 an.; Jan NĚMEČEK – Valerián BYSTRICKÝ, Juraj Slávik – Čechoslovák s duší básníka. In: Juraj SLÁVIK, Moja pamäť – živá kniha. Moje poslanie vo Varšave 1936–1937. Bratislava 2010, s. 7–27.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 218