SKARNITZL František
(* 21. 8. 1889, Benešov -?)
Absolvoval gymnázium (1908), poté studoval 2 semestry na PrF na univerzitě ve Vídni, v r. 1912 dokončil studia na tamní konzulární akademii a na podzim téhož roku vstoupil do rakousko-uherské konzulární služby. Hned v listopadu t. r. byl přidělen v hodnosti konzulárního atašé ke konzulátu v Alexandrii, v červnu 1914 byl odtud přeložen jako vicekonzul na ZÚ do Káhiry. Po začátku první světové války se vrátil do Vídně a v hodnosti vicekonzula byl vyslán do Hamburku; zde působil až do dubna 1919, kdy byl dán do disponibility (a strávil pak dalšího půl roku studiem práva a státovědy na univerzitě ve Würzburgu). V únoru 1920 byl přijat do čs. diplomacie a od srpna t. r. do léta 1922 vedl (jako vicekonzul) místo-konzulát v Norimberku, od července 1922 do prosince 1925 pak zastával funkci čs. konzula ve švýcarském Curychu. Od ledna 1926 do července 1929 pracoval nejprve jako odborový rada, od srpna 1928 vrchní odborový rada v ústředí, v organizačním oddělení prezídia MZV (I/1). Od srpna 1929 do dubna 1935 vedl konzulát v Brémách, poté pracoval (jako ministerský rada) opět v ústředí. Kariéru zakončil jako generální konzul v Terstu, kde působil od 1. 7. 1938 do února 1939, kdy byl dán na dovolenou s čekatelným. K 1. 8. 1939 byl reaktivován a v hodnosti ministerského rady pracoval nejprve na protektorátním ministerstvu financí, posléze na ministerstvu obchodu, k 18. 9. 1941 odešel definitivně do výslužby.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 216