ŠÍMA Josef
(* 30. 9. 1930, Rakovník)
Pocházel z dělnické rodiny (jeho otec byl umučen v německém KT), po měšťance byl koncem války totálně nasazen. Po osvobození vystudoval obchodní akademii v Karlových Varech a ve Zlíně (maturita 1949), poté pracoval v podniku Čs. keramika v Karlových Varech. Po voj. službě byl v r. 1953 přijat na MZV a vyslán do čs. mise u DKNS v Koreji. Po návratu pracoval v AO MZV jako referent pro Indonésii (odd. AO/3), v l. 1955-58 byl přidělen jako atašé na čs. vyslanectví do Djakarty. Od října 1958 působil jako III., pak II. taj. v dálněvýchodním odboru (byl i vedoucím skupiny pro Indonésii), v září 1963 byl vyslán jako chargé dʼaffaires na Srí Lanku a v dubnu 1965 byl přeložen jako generální konzul do Kalkaty. K 1. 9. 1967 byl odvolán a vyslán na stáž na MO ÚV KSČ (v únoru 1968 např. doprovázel čs. stranickou delegaci na sjezd KS Indie), v říjnu 1969 se vrátil na 7., AO FMZV, ale v lednu 1972 byl pro své postoje v období 1968-69 propuštěn. Poté pracoval jako úředník u Inženýrských a průmyslových staveb v Praze. K 1. 7. 1990 byl na FMZV přijat zpět a brzy byl (v hodnosti rada-vyslanec) jmenován parlamentním tajemníkem ministra J. Dienstbiera (viz). K 30. 4. 1992 odešel definitivně do penze.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 598