Po absolvování české reálky v Plzni (1903) vystudoval chemii na ČVUT (ing. 1908). V l. 1908-10 pracoval jako technik v Akciové továrně na umělá hnojiva v Kolíně, poté u ruské firmy Lepeškin, chemická továrna v Moskvě. Od srpna 1914 musel sloužit v rakousko-uherské armádě, již na podzim 1915 byl zajat a vzápětí vstoupil do čs. legií, kde působil převážně v tzv. technickém oddělení až do března 1920. Po návratu do Prahy pracoval až do poč. r. 1921 ve vojenské finanční správě (naposledy jako pplk.), pak byl dva roky zástupcem ředitele průmyslového odd. Banky čs. legií. K 1. 2. 1923 byl přijat do služeb MZV a již v prosinci 1923 byl jmenován konzulem v Marseilles (od února 1925 konzul I. třídy), kde působil do dubna 1925. K 1. 4. 1925 byl přeložen k Úřadu delegáta čs. v Cařihradu (Istanbulu), od června 1925 vedl půl roku konzulát ve Smyrně (do příjezdu nového konzula E. Kubelky). Od září 1929 pracoval v administrativní sekci MZV (zástupce přednosty odd. V/3), od března 1929 byl přidělen jako legační rada II. třídy k vyslanectví v Bělehradě, kde vedl tamní konzulární odd. Od listopadu 1930 do srpna 1935 byl konzulem v Lublani, po návratu pracoval již jako ministerský rada v ústředí. Po okupaci byl k 31. 12. 1939 dán na dovolenou s čekatelným, k 31. 3. 1941 byl pak jako někdejší legionář dán protektorátní vládou do trvalé výslužby. Po osvobození již nebyl reaktivován, ještě r. 1948 mu ale byla zvýšena penze na úroveň, jaké by byl dosáhl ve svých 60 letech.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 233