Absolvoval gymnázium v Rokycanech a později v Kolíně (maturita 1915), další studia přerušila válka a odvod do rakousko-uherské armády. Již v srpnu 1915 byl zajat a od července 1916 až do srpna 1920 sloužil v čs. legiích v Rusku, naposledy jako štábní kapitán. Po návratu se zapsal do abiturientského kursu při obchodní akademii (1921) a současně studoval PrF UK, završenou doktorátem (1923), již od srpna 1921 pak nalezl uplatnění ve formující se diplomacii. Začínal jako místo-konzul na konzulátu v Norimberku (1921-22), poté pracoval do září 1923 v ústředí. Od října 1923 byl nejprve jako smluvní úředník, od února 1925 jako místo-konzul přidělen na čs. konzulát do Helsinek, po změně tamního úřadu na vyslanectví poč. r. 1928 tam až do května 1930 zůstal jako legační taj. II. tř. Od června 1930 pracoval opět tři roky v administrativní sekci pražského MZV (naposledy jako vrchní ministerský komisař), od 1. 7. 1933 pak působil nejprve v hodnosti vicekonzula, od konce r. 1935 jako konzul II. tř. na gen. konzulátu v Drážďanech, odkud se vrátil až v květnu 1939. Pro podezření z kontaktů s protinacistickými kruhy byl opakovaně vyslýchán gestapem, posléze nalezl zaměstnání nejprve u Zemského úřadu v Praze, od konce r. 1940 pak v Úřadu pro přesídlence při protektorátním ministerstvu vnitra, kde působili i další čs. diplomaté, v l. 1941-45 vedl kancelář tohoto úřadu ve Vyškově. V červnu 1945 byl povolán zpět na MZV, povýšen na ministerského radu (se zpětnou platností k r. 1944), od ledna 1947 pak zastával funkci generálního konzula v Paříži. Na odvolání do Prahy k 1. 6. 1948 reagoval rezignací a odchodem do exilu.

 

Lit.: Jožka PEJSKAR, Poslední pocta, sv.I. Curych 1982,s. 155

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 233