Vystudoval strojní fakultu VŠT v Bratislavě (ing. 1951). Jako odborník se zabýval především problémy termomechaniky, kterou přednášel i jako docent (1959), a o níž publikoval zvláště v šedesátých letech řadu vědeckých studií a monografií. V r. 1951 se stal členem KSS, v l. 1965-67 působil jako náměstek pověřence SNR pro školství a kulturu. V r. 1967 se stal prvním náměstkem ministra školství J. Hájka a později jeho nástupce V. Kadlece. I díky svým postojům byl r. 1969 jmenován šéfem oddělení školství a vědy ÚV KSČ a r. 1970 současně členem ideologické komise ÚV. Poč. r. 1972 byl přijat do „očistěné“ (a prořídlé) diplomacie a již v červnu 1972 byl jmenován velvyslancem ve Francii, kde zůstal do léta 1976, kdy byl v čele ambasády vystřídán kariérním diplomatem J. Pudlákem. Po návratu do Prahy byl jmenován univ. prof. (1977) a předsedou Slovenské rady Čs. vědeckotechnické společnosti, současně zastával funkci místopředsedy jejího federálního centra.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 572