Absolvoval gymnázium v Uherském Hradišti (maturita 1909), poté vystudoval konzulární akademii ve Vídni (absolutorium 1914). Jeho prvním působištěm v rakousko-uherské konzulární službě byl konzulát v rumunské Galaci, kam byl přidělen jako atašé a která od června 1916 prozatímně vedl jako vicekonzul. Od dubna 1917 sloužil na konzulátu v okupované Bukurešti, později v Craiově, od ledna 1918 pak pracoval až do konce monarchie na jejím konzulátu v Dortmundu. Po vzniku republiky byl převzat do čs. diplomatické služby (oficiálně byl přijat až v únoru 1920) a již k 1. 9. 1919 byl jmenován prvním konzulem v Hamburku, kde pak vedl tamní úřad (brzy povýšený na generální konzulát) až do příjezdu H. Vavrečky (viz). V červenci 1920 byl přiložen do Kolína, kde pak vedl tamní konzulát až do května 1924. Po návratu do Prahy pracoval jistou dobu v ústředí, už k 31. 12. 1924 byl ale dán do trvalé výslužby.

 

Lit.: Jan ŽUPANIČ – Václav HOŘČIČKA – Hana KRÁLOVÁ, Na rozcestí. Rakousko-uherská zahraniční služba v posledních letech existence monarchie. Praha 2009.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 213