Po studiích na německém gymnáziu v Německém Brodě (maturita 1913) následovaly dva semestry na Filozofické fakultě ve Vídni. Po nich pokračoval ve studiu na Konzulární akademii ve Vídni, zakončeném v červenci 1918, poté byl v polovině srpna 1918 přijat do služeb rakousko-uherského MZV, které jej přidělilo jako konzulárního atašé ke konzulátu v Brémách. Počátkem prosince 1918 byl přijat do služeb formující se československé diplomacie a jmenován čs. místokonzulem nejprve v Berlíně a v květnu 1919 v Drážďanech, jenž byl současně pověřen likvidací rakousko-uherských konzulátů v Drážďanech, Saské Kamenici, Berlíně a Štětíně. Počátkem října 1920 byl ve funkci místo-konzula přidělen do New Yorku, krátce poté do Washingtonu a nakonec do Chicaga. V srpnu 1921 byl přeložen ke konzulátu v Rio de Janeiru. V r. 1926 se vrátil na rok a půl do ústředí (pracoval ve finančním oddělení národohospodářské sekce), pak následovalo v červenci 1927 jmenování čs. konzulem v Teheránu, kde také od června následujícího roku převzal ve funkci chargé d’affaires en pied správu tamního nově vytvořeného vyslanectví v Íránu. Do ústředí se vrátil v srpnu 1932, aby dva roky nato odešel jako legační rada na vyslanectví ČSR do Berlína. V německé metropoli působil jako zástupce vyslance V. Mastného (viz), v době mezinárodní krize na podzim 1938 vedl ZÚ a po „Mnichovu“ byl přidělen k československé delegaci u berlínské konference velvyslanců. V Berlíně zůstal až do uzavření vyslanectví po okupaci českých zemí v březnu 1939, v květnu 1939 byl pak převeden ke Kanceláři státního prezidenta. Zde však nezůstal dlouho a poté, co byl koncem července t. r. dán na dovolenou s čekatelným, požádal k 31. 10. 1939 o přeložení do trvalé výslužby. V dalších letech pracoval jako obchodně-politický referent u fy Baťa. Po osvobození nastoupil v září 1945 znovu do služeb MZV a posléze byl v srpnu 1947 pověřen vedením obnoveného generálního konzulátu v Mnichově. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl již 25. února odvolán z funkce, dnem 31. března dán na dovolenou s čekatelným a 26. června propuštěn ze služeb ministerstva. Do vlasti se však nevrátil, odjel s rodinou do Rakouska, kde jim byly na zákrok amerických úřadů vydány pasy pro uprchlíky, na které odjeli do USA.

 

Archiv: Hoover Institution Archives, Stanford, Schubert Collection, 2 kartony.

Lit.: Jožka PEJSKAR, Poslední pocta. Sv. IV., s. 146.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 215