Pocházel ze známé slovenské vlastenecké evangelické rodiny; po absolvování gymnázia studoval PrF UKom (skončil až r. 1945, JUDr. 1946), již v době studií pracoval jako úředník v bance a později právní praktikant. Koncem r. 1943 se mu podařilo vycestovat do Španělska, odkud se dostal do Velké Británie, kde vstoupil do čs. vojska. V dubnu 1945 se stal sekretářem nově jmenovaného státního tajemníka MZV V. Clementise (viz), jímž zůstal (v hodnosti ministerského komisaře) až do r. 1948, zúčastnil se i mírové konference v Paříži a II. VS OSN. Brzy po komunistickém převratu byl (jako člen KSS) v červenci 1948 jmenován novým velvyslaneckým radou v Paříži, k 1. 5. 1949 byl pak ve stejné hodnosti (a jako zástupce tituláře) vyslán na ambasádu do Dillí. Po rezignaci velvyslance B. Kratochvíla (viz) poč. r. 1951 vedl několik měsíců ZÚ v Indii jako chargé dʼaffaires a. i., už v květnu t. r. byl ale i on z Dillí odvolán a v září t. r. převeden „do výroby“, do ČKD. Po uvolnění poměrů nalezl uplatnění nejprve ve Svazu slovenských výtvarníků, od r. 1956 byl pak až do smrti zahraničně-politickým komentátorem ve své době vlivné slovenské revue Kulturní život. Vydal několik prací o Indii, mj. dvě monografie: India – krajina dávných modrostí, 1956 a India na prelome, 1958. Překládal také z angličtiny a francouzštiny, mj. M. Twaina, H. Stoweowou, S. Lewise, J. Steinbecka a zvláště A. Millera. V čs. diplomacii později působil i jeho syn Miloš Ruppeldt (nar. 1953), naposledy v l. 1991-92 jako II. tajemník čs. ambasády v Londýně.

 

Lit.: M. Ruppeldt, in: Slavomír Michálek – N. Krajčovičová (eds.), Do pamäti národa. Osobnosti slovenských dejín prvej polovice XX storočí. Bratislava 2003.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 563 - 564