ROUŠAR Zbyněk
( 1. 4. 1908, Panenský Týnec, okr. Louny – 21. 4. 1979, Praha)
Absolvoval reálku v Lounech (1926), pak dva roky vojenské akademie v Hranicích (1928), poté sloužil až do r. 1939 jako důstojník letectva v čs. armádě, vedle toho externě studoval i na Svobodné škole politických nauk. Jako důstojník působil v l. 1937-39 v mezinárodním neintervenčním výboru pro Španělsko, po návratu (a okupaci českých zemí) našel dočasné uplatnění na protektorát. Ministerstvu obchodu, již v červenci 1939 však odešel do exilu a zapojil se do odboje. V l. 1940-42 sloužil u čs. letectva (naposledy jako kpt.), pro konflikty s vedením přešel do leteckých sil Svobodné Francie a jako pilot sloužil i ve Franc. Africe. V červnu 1945 byl jmenován čs. spojovacím a repatriačním důstojníkem v Hamburku, kde organizoval návrat tamní početné čs. kolonie, podařilo se mu mj. prosadit i restituci majetku někdejšího generálního konzulátu. K 1. 8. 1946 byl (již jako člen KSČ) přijat do diplomacie. Začínal na západoevropském oddělení národohospodářské sekce MZV (odd. IV/4), kde měl v referátu mj. zámořská území západoevropských zemí, v říjnu 1947 byl pak jmenován prvním čs. konzulem v Léopoldville v tehdejším Belgickém Kongu (jako první čs. diplomatický zástupce v subsaharské Africe). Jeho působnost v Kongu byla později, na podzim 1948, rozšířena i na britská území Nigerii, Zlaté Pobřeží a Gambii (exequatur uděleno poč. 1949), chystalo se i rozšíření pravomocí konzulátu na část Francouzské rovníkové Afriky. K 1. 3. 1951 byl však odvolán do Prahy (konzulát pak zůstal neobsazen) a již k 1. 9. t. r. byl z MZV (jako někdejší důstojník západní armády) propuštěn. Dočasně pracoval jako pomocný dělník v n. p. Meva v Chomutově. V listopadu 1953 byl však zatčen v souvislosti s odvetou StB za útěk bratří J. a C. Mašína a M. Paumera do západního Berlína a v r. 1955 pro zločin velezrady a vyzvědačství odsouzen k doživotnímu žaláři a k propadnutí majetku. Propuštěn byl až v r. 1962, posmrtné rehabilitace bylo dosaženo zásluhou jeho sestry až po pádu komunistického režimu.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 210-211