Absolvoval vyšší reálku v Kroměříži (1910), pak studia na exportní akademii ve Vídni (1910-14). Od srpna 1914 byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě jako poručík dělostřelectva, po válce sloužil krátce i v čs. armádě. Po nedlouhém působení v Živnobance byl v listopadu 1919 přijat do formující se diplomacie, kde se věnoval téměř výlučně latinskoamerické problematice. V březnu 1920 byl jmenován ministerským koncipistou a již v říjnu 1921 byl vyslán jako zástupce konzula (J. Maxe /viz/) na čs. konzulát do Buenos Aires, kde pak působil (později jako legační tajemník čs. vyslanectví) až do poč. r. 1928. Po návratu do Prahy pracoval v národohospodářské sekci MZV (odd. IV/5), od září 1930 do července 1937 byl pak konzulem v Sao Paulu s působností pro brazilské státy Sao Paulo a Rio Grande. Od srpna 1937 pracoval jako odborový rada opět v národohospodářské sekci MZV, k 1. 3. 1939 byl pak jmenován chargé dʼaffaires en pied do Venezuely, kam dorazil těsně před německou okupací. Vzhledem k tomu, že ZÚ v Caracasu měl být ještě podle rozhodnutí vlády druhé republiky uzavřen, nepodařilo se ho RR po 15. 3. 1939 udržet a brzy odjel do Brazílie, kde vstoupil do služeb českého podnikatele J. Bati (a také prostřednictvím německého konzulátu legalizoval svůj tamní pobyt). V Brazílii zůstal i po osvobození; r. 1946 se sice ucházel o reaktivaci, zaměstnanecká rada MZV ji ale nedoporučila a RR byl dán k 30. 6. 1947 na dočasný odpočinek. Po komunistickém převratu zůstal pravděpodobně v Brazílii.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 206