Absolvoval gymnázium v Kolíně (1905), následně vystudoval práva na české univerzitě v Praze (JUDr. 1910), poté vykonával soudní a advokátní praxi (a ještě 1912-13 absolvoval kurs na tzv. Exportní akademii ve Vídni), krátce pracoval také u privátních advokátních firem v Plzni a v Čáslavi. Od července 1914 sloužil v rakousko-uherské armádě, již v listopadu t. r. však byl Rusy zajat a od června 1916 sloužil v čs. legiích, nejprve u 7. pluku a od podzimu 1917 u 21., resp. 22. pluku ve Francii. R. 1919 vstoupil jako pplk. do služeb francouzské vojenské mise v ČSR, v l. 1921-23 pak byl zástupcem náčelníka VKPR generála O. Husáka. Od prosince 1923 působil v čs. diplomacii; pracoval jako odborový rada v politické sekci a v l. 1925-27 byl přednostou jejího 2. oddělení. Od října 1927 do února 1931 vedl čs. vyslanectví v Bulharsku, kam byl vyslán mj. s úkolem přispět ke sblížení Sofie s Bělehradem jako spojencem Prahy. Od března 1931 působil znovu v ústředí, nejprve jako vedoucí oddělení II/6 (realizace mírových smluv), posléze jako zástupce přednosty celé politické sekce. Od května 1938 byl přednostou prezídia MZV (s titulem vyslanec), v této roli hrál také klíčovou roli při pozdější likvidaci ministerstva po německé okupaci českých zemí, o které také sepsal obsáhlý, dosud nepublikovaný vzpomínkový elaborát. V únoru 1941 byl převeden na protektorátní ministerstvo financí a brzy jako legionář penzionován, koncem války byl zapojen do voj. odboje. Od května 1945 působil znovu na MZV jako odborový přednosta, vedl mj. odd. „R“ (reparační). V březnu 1948 byl dán do výslužby, od září 1948 byl však až do konce r. 1950 znovu povolán do služeb ministerstva jako expert v občansko-právní komisi.

 

Lit.: František HEJL (red.), Dějiny československo-bulharských vztahů. Praha 1980; Jan NĚMEČEK, Soumrak a úsvit československé diplomacie. 15. březen a československé zastupitelské úřady. Praha 2008.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 205