RÁZGA Eduard
(19. 5. 1910 – 30. 11. 1971, Bratislava, Slovensko)
Po střední škole vystudoval námořní akademii v Dubrovníku (1931), v l. 1931-34 sloužil jako kadet a později kapitán na lodích Čs. dunajské plavební společnosti. Po vojenské službě (1934-36) působil jako zástupce Čs. plavby dunajské a později slovenské Dunajplavby v Rumunsku, 1941-43 byl prokuristou firmy Industria v Banské Bystrici. Již r. 1943 navázal kontakty s komunistickým odbojem okolo Š. Bašťovanského a byl také na několik měsíců internován Ústredňou štátnej bezpečnosti; v létě 1944 se aktivně zúčastnil SNP a po jeho potlačení bojoval jako partyzán až do jara 1945. V červnu 1945 vstoupil do KSS a k 15. 8. 1945 byl (s hodností odborového rady) přijat do čs. diplomacie a vzápětí vyslán na generální konzulát do Londýna, kde měl na starosti sociální a repatriační agendu. V únoru 1948 byl jmenován konzulem a po rezignaci M. Lokaye (viz) byl 1. 6. 1948 jmenován novým generálním konzulem v Londýně, kde pak působil až do uzavření úřadu poč. r. 1951. Po návratu byl zařazen do dopravního oddělení MZV (C / I-3), jako čs. delegát se opakovaně zúčastnil mj. jednání mezinárodní Dunajské komise. V l. 1951-52 si prošel brigádou v ostravských dolech, poté pracoval v ABO MZV, původně uvažované vyslání ve funkci generálního konzula do Kapského města bylo ale stornováno. Od listopadu 1954 byl čtyři roky přidělen jako velvyslanecký rada (a zástupce tituláře) na ambasádu do Budapešti, po návratu byl však fakticky suspendován a r. 1962 nakonec z MZV odešel do SAV v Bratislavě.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 555