RAKUŠAN Zdeněk
(*24. 1. 1887, Loučeň, okr. Nymburk - ?)
Absolvoval mladoboleslavské gymnázium (1906), poté vystudoval práva na PrF pražské české univerzity a univerzity ve Štýrském Hradci (JUDr. 1911), vzdělání si doplnil také komerčním kursem pro právníky při Českém obchodním muzeu. Od r. 1912 pracoval jako praktikant u Zemského soudu v Praze, později jako koncipista u místodržitelství, odkud po vzniku republiky přešel jako ministerský místotajemník na ministerstvo vnitra. Od listopadu 1920 působil na prezidiu ministerské rady a od dubna 1922 na MZV. V dubnu 1923 byl s titulem konzul II. třídy vyslán na čs. generální konzulát do Hamburku, kde sloužil do ledna 1927, poté pracoval jako odborový rada v prezídiu MZV (odd. I/1). Od října 1928 do srpna 1929 působil jako konzul v Norimberku, poté pracoval opět v prezídiu MZV (odd. I/1) a příležitostně byl vysílán k dočasnému vedení menších ZÚ. Od října 1932 vedl rok konzulát v Marseilles, od října 1933 do června 1937 pak působil jako konzul ve Štrasburku. K 1. 7. 1937 byl jmenován přednostou 1., organizačního a inspekčního oddělení prezídia MZV, které vedl až do okupace. Po likvidaci čs. diplomacie přešel jako ministerský rada na protektorátní předsednictvo ministerské rady, kde v l. 1941-42 vedl legislativní oddělení, k 30. 6. 1942 pak odešel do výslužby. V květnu 1945 byl reaktivován a od ledna 1946 působil jako první čs. poválečný konzul opět ve Štrasburku. Po odvolání byl koncem r. 1947 penzionován.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 203