Ministerstvo zahraničních věcí ČR

            česky            english           

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo

RADIMSKÝ Ladislav

 

(3. 4. 1898, Kolín – 9. 9. 1970, New York, USA)

Vyrůstal v rodině známého kolínského průmyslníka, jeho strýcem byl diplomat Vladimír Radimský (viz). Po reálném gymnáziu (maturita 1916) vystudoval PrF české univerzity (JUDr. 1921), poté působil až do německé okupace v čs. diplomacii. Na MZV byl přijat jako konceptní čekatel koncem r. 1920, od června 1921 byl přidělen jako legační atašé na vyslanectví do Bukurešti a v říjnu 1923 přeložen (v téže hodnosti) do Berlína. Od února 1926 pracoval (jako ministerský komisař) v politické sekci MZV, kde měl v referátu Společnost národů. Od června 1934 sloužil více než rok jako legační tajemník II. tř. v Haagu, poté působil opět v II. sekci MZV, od 1. 7. 1937 byl (jako legační tajemník I. tř.) zástupcem tituláře v Bernu, odkud se po okupaci vrátil do protektorátu. Již jako diplomat byl činný i literárně, pod pseudonymem Petr Den vydal mj. známou esej Tvůrcem snadno a rychle (1933). Za války pracoval jako úředník v ministerstvu obchodu a k 30. 4. 1942 byl penzionován, současně se dále věnoval literární a kritické tvorbě (psal mj. do Naší doby a později do Kritického měsíčníku). V červnu 1945 byl reaktivován a již k 1. 10. 1945 byl přeložen jako legační rada k nově založenému Úřadu delegáta ČSR při OSN v Londýně, který vedl jako první zatímní zástupce. V dubnu 1946 přenesl misi do New Yorku a vedl ji až do jmenování prvního řádného velvyslance J. Papánka (viz), kterého pak (v hodnosti vyslance) až do jara 1948 zastupoval. V červnu 1948 se odmítl vrátit do Prahy a přešel do aparátu OSN; ze služeb MZV byl formálně propuštěn k 21. 7. 1948. Později se zapojil do aktivit některých exilových institucí a především pokračoval v literární tvorbě (Mexické divertimento /1954/; Evropan na Manhattanu /1958/; Na táčkách s domovem /1963/; Cesta k politickému poznání /1966/ ad.).

 

Literatura: Jožka PEJSKAR, Poslední pocta. Sv. I. Curych 1983, s. 249–251; Karel VRÁNA, Ladislav Radimský. Kolín 1992 (původně doslov k poslední knize L. Radimského, Naší mládeži. Řím 1973).

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 201

 

.