Pocházel z rodiny strojního zámečníka, absolvoval dvouletou obchodní školu (1947). Od 1947-49 pracoval v tzv. Zajišťovacím svazu pro průmyslová rizika, pak na ředitelství Čs. pojišťovny. Již v sedmnácti letech (1946) se stal řádným členem KSČ, od r. 1950 také studoval večerně čínštinu. Na MZV byl přijat v listopadu 1951, po krátkém přidělení k AO získal neplacené volno pro studium na univerzitě a Institutu mezinárodních vztahů v Pekingu, kde studoval do r. 1956, studia ale ze zdravotních důvodů nedokončil. Od listopadu 1956 do února 1960 byl přidělen na velvyslanectví v Pekingu jako sekretář velvyslance J. Bušniaka (viz); Po návratu do Prahy byl tajemníkem v dálněvýchodním TO, od června 1961 do března 1962 byl atašé na velvyslanectví v Tokiu, poté do srpna 1963 opět v 7., dálněvýchodním TO MZV. Od srpna 1963 do června 1967 působil jako III. a posléze II. taj. čs. velvyslanectví v Pekingu, poté byl až do února 1972 zařazen v nedávno vzniklém 3., odboru asijských soc. států jako vedoucí čínské skupiny (a od února 1970 dočasně vedoucí celého odboru). Od února 1972 do června 1975 byl radou II., resp. I. tř. (1974-75) a zástupcem velvyslance K. Kurky (viz) na ambasádě v Pekingu, po návratu do Prahy vedl od července 1975 opět 3. odbor. Od ledna 1977 do října 1979 zastával funkci velvyslance v Číně, který však musel v důsledku infarktu předčasně opustit. Od října 1979 do listopadu 1981 byl znovu vedoucím 3. TO pro asijské komunistické státy, pak byl do června 1985 velvyslancem v Norsku a na Islandu. Po návratu působil jako velvyslanec ve 4. odboru (pro německy mluvící země), brzy však zemřel na další infarkt.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s 549