Absolvoval německé malostranské gymnázium (maturita 1899) a poté konzulární akademii ve Vídni (absolutorium 1904), pak působil až do r. 1919 v rakousko-uherské konzulární službě. Kariéru začínal jako konzulární atašé v Rio de Janeiro, od r. 1908 byl přidělen jako vicekonzul v Sao Paulu. Od r. 1914 byl konzulem v Curitybě (Paraná, Brazílie), kde také jako zástupce monarchie strávil celou první světovou válku, neboť Brazílie nebyla s Rakousko-Uherskem ve válečném stavu. I vzhledem k údajné nedostatečné informovanosti o situaci ve střední Evropě zůstal v Brazílii i po rozpadu monarchie a teprve v říjnu 1920 byl přijat do zahraniční služby ČSR, přičemž byl vzápětí pověřen vedením čs. konzulátu v Sao Paulu. Od dubna 1922 pracoval v čs. MZV jako odborový, resp. (1928) vrchní odborový rada. Byl zařazen do oddělení pro normativní věci ZÚ v administrativní sekci, později působil v osobním oddělení, v jehož rámci přešel na prezídium MZV. Od 1. března 1932 do října 1933 působil jako ministr-rezident v Mexiku, poté pracoval opět v MZV. Nejprve vedl první oddělení administrativní sekce, později, po penzionování V. Lejhance (viz) r. 1938, se stal přednostou celé V., administrativní sekce ministerstva. K 31. 3. 1939 byl dán do trvalé výslužby. Později byl nucen vystěhovat se z Prahy.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 197