POLIŠENSKÁ Milada
(* 5. 12. 1952, Praha)
Po gymnáziu vystudovala v l. 1971-77 historii a archivnictví na FF UK, kde také v následujících pěti letech absolvovala interní aspiranturu (1983). Poté pracovala v archivu FMZV, při reorganizaci ministerstva 1. 7. 1988 byla jmenována ředitelkou nově vytvořeného Odboru informací a dokumentace (OID), v němž se sloučily dřívější ÚPI a archivně-dokumentační odbor. Po první, dílčí reorganizaci FMZV po pádu komunistického režimu poč. r. 1990 zůstala ředitelkou Informačního odboru, odvolanou k 25. 10. t. r. MP zůstala jistou dobu na tomto odboru, její výjezd v hodnosti I. tajemníka na ZÚ Dillí se ale neuskutečnil a k 31. 5. 1991 přešla z ministerstva do ÚMV, kde se mj. podílela na zahájení edičního projektu Dokumenty československé zahraniční politiky. Od r. 1999 působila v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, kde se mj. podílela na výzkumu osudu Čechoslováků, zavlečených po r. 1945 do SSSR (téma později zpracovala v obsáhlé monografii: Čechoslováci v Gulagu a československá diplomacie 1945–1953 /2006/). Pedagogicky působila i v USA, na Tchaj-wanu, r. 2006 se habilitovala na Palackého univerzitě v Olomouci. V současné době vyučuje (od r. 2012 jako řádná profesorka) na Anglo-americké univerzitě v Praze. V posledních letech se intenzivně věnovala studiu vztahů exilu a diplomacie, publikovala monografii: Zapomenutý „nepřítel“ Josef Josten (2007). Dokončuje vícesvazkovou práci o politických a diplomatických vztazích mezi Československem a USA od r. 1918 do r. 1968.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 544 - 545