Vyrůstal v rodině mlynářského dělníka; absolvoval obchodní akademii v Hradci (maturita 1948), r. 1949 začal (při zaměstnání) studovat na Fakultě mezinárodních vztahů VŠPHV (JUDr.), zároveň pracoval v místní osvětové radě ve Starém Plese. Již v r. 1952 začal pracovat v asijském odboru MZV (AO/1), v l. 1953-54 působil u čs. delegace při DKNS v Koreji a po návratu znovu v AO, resp. později v 9., blízkovýchodním odboru jako referent pro Turecko a Izrael. Od dubna 1959 do září 1962 byl přidělen jako II. tajemník na ambasádu v Teheránu, kterou také krátce vedl jako chargé dʼaffaires. Po návratu vedl arabskou „skupinu“ v 9. TO, od prosince 1964 pak působil jako rada u ambasády v Káhiře, kterou rovněž opakovaně vedl jako chargé dʼaffaires (a měl prý také konflikty s „reformně“ orientovanými nadřízenými, zvl. velvysl. O. Kličkou /viz/). Brzy po návratu z Egypta přešel na reorganizované OMP ÚV KSČ, od května 1970 byl dokonce jistou dobu jedním z asistentů G. Husáka, tehdy generálního tajemníka ÚV KSČ. V srpnu 1974 se vrátil na FMZV a od října t. r. zastával funkci velvyslance v Íránu, kde mj. připravil návštěvu předsedy vlády L. Štrougala, ministrů zahraničí a zahraničního obchodu a podařilo se mu navázat korektní vztahy i s představiteli nového „revolučního“ režimu včetně Chomejního.  Brzy po návratu byl v prosinci 1981 jmenován vedoucím odboru pro Základní zahraničněpolitické otázky, po dvou letech však musel na funkci ze zdravotních důvodů (infarkt, operace ledvin) rezignovat. Později odešel do předčasné penze.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 544