Syn rakouského podmaršálka a chorvatské matky absolvoval chorvatské gymnázium v St. Paulu (1911), později vystudoval konzulární akademii ve Vídni (absolutorium 1918). Od srpna 1914 sloužil v rakousko-uherské armádě, v srpnu 1916 upadl v Rusku do zajetí, koncem r. 1917 byl repatriován a po dokončení studií působil od srpna 1918 jako konzulární atašé na rakousko-uherském konzulátu v Kyjevě. V rakouských službách zůstal až do léta 1919, v prosinci t. r. byl pak jako smluvní úředník přijat na čs. MZV. V září 1920 byl jmenován vicekonzulem a od března 1921 působil jako legační tajemník II. třídy na čs. ZÚ v Cařihradu (Istanbul). Od ledna 1925 pracoval v politické sekci MZV (odd. II/1), kde měl na starosti nejprve německý, později maďarský referát, v lednu 1928 byl pak přidělen jako legační taj. I. třídy na vyslanectví v Káhiře. Od května 1932 působil (jako odborový rada) opět v politické sekci MZV, od dubna 1934 byl pak legačním radou (a zástupcem tituláře) na vyslanectví v Bernu. K 1. 1. 1939 byl přeložen v téže hodnosti na vyslanectví do Londýna, a třebaže měl být jako úředník německé národnosti dán v březnu 1939 na dovolenou s čekatelným, zůstal ve Velké Británii a zapojil se do rodícího se „druhého“ čs. odboje. Od dubna 1940 pracoval v londýnské kanceláři E. Beneše (později v KPR), od listopadu 1943 pak působil v New Yorku jako zástupce přednosty tamní Čs. hospodářské služby. Po osvobození získal jako účastník odboje čs. občanství a byl (jako konzul I. tř.) jmenován zástupcem generálního konzula v New Yorku, hned v březnu 1948 ale ze služby vystoupil a zůstal v emigraci.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 192 - 193