Pocházel z rodiny učitele, sám původně absolvoval střední pedagogickou školu (1960). Po maturitě začal studovat VŠ ekonomickou v Bratislavě, v l. 1961-67 vystudoval MGIMO se specializací na subsaharskou Afriku (a se znalostí svahilštiny). Od 1. 8. 1967 působil v OMEO MZV, jeho další postup ovšem zkomplikovalo vyloučení z KSČ (členem od r. 1966) při prověrkách 1970. Jako jeden z nemnoha „vyloučených“ sice mohl ve službách FMZV setrvat, téměř deset následujících let však zůstal pouhým referentem, resp. atašé v OMEO, kde měl na starosti problematiku Evropské hospodářské komise. Až v prosinci 1978 byl povýšen na III. tajemník a přeřazen na 10., africký odbor, od března 1979 byl přidělen v téže hodnosti (od r. 1983 jako II. taj.) na velvyslanectví do nigerijského Lagosu. Po návratu do Prahy k 1. 2. 1986 byl zařazen krátce v tiskovém odboru, od 1. 3. t. r. do listopadu 1988 pak pracoval v sekretariátu ministra B. Chňoupka, kde měl na starosti agendu globálních ekonomických otázek. V prosinci 1988 byl přeložen do odboru mezinárodních organizací, kde měl v referátu mj. RVHP; brzy po listopadových měnách byl pak povýšen na radu a stal se vedoucím oddělení „pro globální ekonomické otázky“ v OMES. K 1. 3. 1990 byl vládou M. Čalfy jmenován jedním z náměstků ministra J. Dienstbiera (viz) a v této vysoké funkci zůstal prakticky až do konce federace, tj. i po nástupu J. Moravčíka (viz). Z FMZV odešel k 31. 12. 1992 do privátní sféry. Od r. 1995 stál v čele představenstva firmy Euro – Ekoservis, a. s., se sídlem v Praze.       

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 743 -744