Vyrůstal v rodině komunistického politika; v l. 1944-48 studoval na obchodní akademii v Bratislavě, už jako 17letý (1946) vstoupil do KSS. Později začal studovat Institut mezinárodních vztahů v Kyjevě, r. 1952 byl ale vzhledem k vyloučení svého otce z KSS ze studia odvolán, i když mohl posléze dokončit studium na Fakultě mezinárodních vztahů UK v Praze. Po studiích působil nejprve jako středoškolský učitel na vyšší hospodářské škole v Trnavě, později jako odborný asistent politické ekonomie na VŠ pedagogické. Od r. 1958 přednášel nejprve na FF, později na PrF UKom, odborně studoval především témata monopolu a konkurence v soudobém imperialismu, problém vědecko-technické revoluce v kapitalismu atd. Na jaře 1969 vstoupil do „velké“ politiky, normalizace mu pak usnadnila další kariéru. Stal se tajemníkem ÚV KSS pro oblast školství, vědy a kultury, který měl a starosti nápravu „deformací“ předcházejícího období v v těchto oblastech. Ve svých textech obhajoval nevyhnutelnost okupace ČSSR r. 1968 „bratrskými“ zeměmi, správnost normalizačního kursu, atd. Ačkoliv již od r. 1971 nevyučoval, byl r. 1976 jmenován univerzitním prof. V pol. 80. let odmítal jako ideologický tajemník ÚV KSS Gorbačovovu „perestrojku“, což později přispělo k jeho politickému pádu. V dubnu 1988 byl odvolaný z funkcí v ÚV KSS a „odsunut“ do diplomacie; sám se ucházel o funkci velvyslance v Číně, misí v Pekingu byl však posléze pověřen exministr E. Saul (viz) a LP byl jmenován do podstatně méně významné funkce velvyslance v Dánsku. V Kodani ho zastihla i listopadová revoluce 1989, již poč. r. 1990 byl odvolán a poslán do důchodu. Poslední roky života žil v Bratislavě.

 

Lit.: Jan PEŠEK a kol.: Aktéri jednej éry na Slovensku 1948–1989. Prešov 2003, s. 260–267. S. Mk.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 535