Po absolvování gymnázia ve Slaném studoval na FF české univerzity filozofii a orientální filologii, vzdělání si doplnil ještě studijními pobyty v Erlangenu, Leidenu a Londýně (PhDr. 1908). Již v l. 1909-10 také poprvé navštívil Indii a Srí Lanku, systematicky se věnoval zkoumání indických náboženství a později i filozofie. Za světové války sloužil v rakousko-uherské armádě, hned r. 1919 se habilitoval a současně nalezl uplatnění na Cizineckém úřadu. V květnu 1920 byl přijat jako smluvní úředník do služeb MZV a již v září t. r. byl vyslán do Bombaje, aby tu zřídil první čs. generální konzulát na indickém subkontinentu. V čele tohoto úřadu stál do května 1923, přičemž v rámci svého působení navštívil i Barmu a Cejlon. Po návratu do Prahy působil opět především jako pedagog na FF UK, kde se stal r. 1927 mimořádným a 1934 řádným profesorem srovnávací vědy náboženské, byl i členem Orientálního ústavu a také ČAVU. Stal se autorem první české učebnice hindštiny, aktivně překládal z pálí, bengálštiny, urdštiny a barmštiny. Vedle řady dalších prací o indickém subkontinentu (Perla Indického oceánu /1933/) publikoval také studie, týkající se vzniku náboženství, např.: Úvod do vědy náboženské /1946/; Co je náboženství /1956/ aj.). Po svém penzionování ještě publikoval Vzpomínky z Ceylonu (1959) a podílel se na vydání monografie o Indii: Bozi, brahmáni, lidé (1964).

 

Lit.: Miroslav KRÁSA (ed.), Otakar Pertold and South Asian Studies. Praha 1986; Milada POLIŠENSKÁ; Indolog Otakar Pertold jako první československý konzul v Bombaji. AUC Historia UCP, 1989, s. 79–99; TÁŽ, Otakar Pertold – první československý konzul v Bombaji. Mezinárodní Politika 1990, č. 3, s. 30n.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 191-192