PAVLOVSKÝ Oldřich
(31. 5. 1920, Hodonín – 5. 12. 1989, Praha)
Pocházel z dělnických poměrů, po absolvování tříleté pokračovací školy pracoval jako obchodní příručí. Od mládí se angažoval v komunistickém hnutí, byl mj. členem Komsomolu, Svazu mladých, a hned r. 1945 se stal členem KSČ. Po válce působil nejprve jako člen vyšetřovací komise při ONV Hodonín, kde současně vedl dámský módní salon. Od r. 1949 pracoval v různých funkcích v aparátu KSČ v Gottwaldově (dnes Zlín), kde byl posléze v l. 1953-55 vedoucím tajemníkem KV KSČ. Poté působil ve stejné funkci v čele KV KSČ v Karlových Varech (1955-57), Liberci (1957-60) a nakonec v Českých Budějovicích (1960-1965). Od r. 1959 byl členem ÚV KSČ, od června 1960 také poslancem NS. Od ledna 1963 potom působil s krátkou přestávkou r. 1968 až do penzionování koncem r. 1985 ve službách MZV. První fází jeho diplomatické kariéry bylo velvyslanecké působení v SSSR od března 1963 do poč. roku 1968. Po změnách na vládních místech v Praze se stal v dubnu 1968 ministrem vnitřního obchodu v první vládě O. Černíka, náležel ovšem k předním odpůrcům reforem a posléze byl dočasně z vedení ministerstva fakticky odstaven. V lednu 1969 se „vrátil“ do diplomacie a od března 1969 do října 1975 působil jako velvyslanec ve Finsku, kde se mj. podílel na části přípravných jednáních KBSE a v létě 1975 se také zúčastnil v rámci čs. delegace závěrečného summitu v Helsinkách. Od prosince 1975 do listopadu 1982 byl potom velvyslancem v Jugoslávii, pak byl až do penzionování v prosinci 1985 jedním z poradců v sekretariátu ministra B. Chňoupka (viz).
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 529