PAVLOVSKÝ Josef
(8. 3. 1889 Chelčice – 2. 2. 1965 Praha)
Vystudoval gymnázium (1911) a následně exportní akademii ve Vídni (absolutorium 1914), poté působil jako úředník u ruských firem ve Varšavě a v Orenburgu, později jako učitel v soukromé škole, apod. V březnu 1918 vstoupil do čs. legií (6. hanácký pluk), sloužil i jako důstojník-tlumočník u zpravodajců, do ČSR se vrátil v hodnosti kpt. v létě 1919. Po návratu absolvoval kursy pro diplomatickou a konzulární službu na PrF, byl přijat do Úřadu pro zahraniční obchod a odtud už v prosinci 1920 přešel na MZV jako konzulární atašé. Od února 1922 do října 1928 pracoval jako ministerský komisař na konzulátu v Záhřebu, poté v národohospodářské sekci MZV (v „balkánské“ skupině odd. IV/3). Od dubna 1931 do června 1935 byl konzulem ve francouzském Alžíru, poté byl opět v ústředí, od 1. dubna 1938 pak působil jako první čs. konzul v polské Gdyni, kde zůstal i po německé okupaci. Zapojil se do odboje ve Francii, kde se posléze stal úředníkem tzv. zahraniční správy ČsNV, odtud přešel do MZV exilové vlády v Londýně, kde byl nejprve vedoucím osobního odd., v l. 1942-45 pak přednostou prezídia ministerstva a od r. 1944 dočasně i ředitelem politické sekce. Od června 1945 působil jako ministerský rada v ústředí v Praze, od 1. 6. 1947 pak byl jmenován prvním poválečným vyslancem ve Finsku. Vyslanectví v Helsinkách vedl do konce února 1949, kdy byl odvolán a následně penzionován.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 189