Studoval gymnázium ve Strážnici, odmaturovat mohl ovšem až po osvobození; za okupace pracoval jako pomocný úředník v družstvu SLUM Uherské Hradiště a později ve Strážnici. V l. 1945-49 vystudoval filozofii na FF UK, poté pracoval krátce u Červeného kříže a od května 1949 působil na MZV, kde nalezl uplatnění až do své předčasné smrti. Po nástupu na ministerstvo byl vzhledem k profesi přidělen na tzv. školní oddělení, stal se asistentem a od r. 1950 i vedoucím Dělnické diplomatické školy. V červnu 1952 byl přeložen jako referent do tzv. mezinárodního odboru (pozdější OMO), opakovaně se zúčastnil jednání VS v New Yorku a v květnu 1955 byl jako první čs. diplomatický zástupce vyslán k sídlu OSN v Ženevě, kde pak působil jako rada a od října 1955 do ledna 1960 jako vyslanec. Po návratu do Prahy pracoval opět v MO, kde vedl skupinu nevládních organizací, od listopadu 1961 se pak na dva roky stal vedoucím celého odboru. V listopadu 1963 byl znovu jmenován vyslancem, v prosinci 1967 velvyslancem u úřadovny OSN v Ženevě a zde zažil i srpen 1968, i když v té době se již chystal k návratu. Jako velvyslanec byl přidělen k OMO a r. 1969 se s ministrem J. Markem (viz) zúčastnil XXIV. VS OSN, kde se podílel na likvidaci diplomatických „dozvuků“ sovět. invaze do ČSSR. Uvažovalo se o něm jako o možném vedoucím odboru zahraničních vztahů na reorganizovaném úřadu předsednictva federální vlády, nakonec byl však poč. r. 1971 jmenován generálním tajemníkem nově zřízeného sekretariátu tzv. národní komise pro UNESCO; již následujícího roku však při zasedání komise této organizace v Paříži náhle zemřel. 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 527 528