Vyrůstal v dělnické rodině, jeho otec náležel k předválečným členům KSČ. Po měšťance se vyučil soustružníkem, od r. 1943 byl totálně nasazen v Lipsku, odkud se mu podařilo koncem války uprchnout. Zúčastnil se květnového povstání, hned r. 1945 také vstoupil do KSČ. V l. 1945-49 absolvoval vyšší průmyslovou školu strojní, poté pracoval jako plánovač v podniku Motorlet, v l. 1951-53 působil na ÚV KSČ mj. jako sekretář tajemníka A. Novotného. K 30. 6. 1953 přešel na MZV a stal se tajemníkem jeho kolegia, od 1. 4. 1954 vedl kabinet ministra V. Davida (viz), později také studoval externě na VŠ politické při ÚV KSČ (RSDr. 1960). K 1. 7. 1960 byl přeložen na 1., sovětský odbor MZV a od října t. r. do srpna 1964 byl přidělen jako rada-vyslanec na ambasádu do Moskvy. Od srpna 1964 vedl sovětský odbor MZV a v této funkci se později zúčastnil řady jednání se Sověty v r. 1968, mj. rozhovorů v Čierné n. Tisou a v Bratislavě, které posléze vylíčil ve svých memoárech: Fakta ze zákulisí: Praha 1968 – Moskva 1991 (1991). Krátkou dobu r. 1969 působil i jako poradce prezidenta L. Svobody. V důsledku postojů po srpnu 1968 byl k 1. 9. 1969 zbaven funkce ved. 1. TO a přeřazen na 7. asijský odbor, výjezd ve funkci generálního konzula do Istanbulu ale již nebyl uskutečněn a v září 1970 musel z FMZV odejít. Následně pracoval mj. jako řidič u Dopravních podniků Hl. města Prahy a poté v Železničním stavitelství Praha na výstavbě pražského metra. 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 519