Pocházel ze slovenské rodiny, usídlené v Rumunsku, v r. 1947 byl s rodiči repatriován do ČSR; nejprve žili v českém pohraničí u Aše, od r. 1953 v Devínské Nové Vsi. V r. 1947 vstoupil – ještě jako pomocný zemědělský dělník – do KSS, už od r. 1949 pak začal pracovat v aparátu KSČ, nejprve na OV KSČ v Aši, později na KV KSČ v Karlových Varech. V l. 1954-57 absolvoval VŠ stranickou při ÚV KSČ a v následujícím období prošel několika vyššími stranickými funkcemi, mj. na KV KSS v Prešově a po r. 1960 na OV KSS v Michalovcích. Poč. 70. let patřil (jako okresní taj. KSČ v Michalovcích) k nejhorlivějším „normalizátorům“ na východním Slovensku, od r. 1975 přešel do oddělení pro stranickou práci v průmyslu, dopravě a stavebnictví na ÚV KSČ v Praze. Od r. 1981 působil opět na Slovensku, jako místopředseda Východoslovenského KNV v Košicích. V lednu 1984 byl bez ohledu na absenci speciální kvalifikace jmenován novým velvyslancem v Rumunsku (střídal ve funkci exministra J. Šimona /viz/), jako komun. kádr přitom o svých následujících aktivitách často informoval spíše stranické a vládní činitele nežli ústředí FMZV. Z Bukurešti byl odvolán hned poč. r. 1990 a následně z diplomacie pochopitelně odešel.
S. Mk.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 518 - 519