Absolvoval gymnázium v Domažlicích (1893), poté studoval filologii na FF české univerzity (ovládal francouzštinu, angličtinu, italštinu a němčinu), původně připravoval i habilitaci z anglického jazyka. Začínal jako suplent na gymnáziu v Praze v Křemencově ul., v l. 1899-90 vyučoval na Smíchově, od r. 1900 pracoval jako prefekt Strakovy akademie. V srpnu 1914 byl odveden do rakousko-uherské armády, ještě koncem téhož roku byl ale zajat Srby v Niši a později byl přes Albánii evakuován jako zajatec do Itálie. Od srpna 1917 se začal angažovat v čs. odboji (náležel k organizátorům tzv. čs. dobrovolnického sboru), v říjnu t.r. vstoupil do služeb Odbočky ČsNR v Římě, kde pracoval i poté, co byla na podzim 1918 změněna v čs. legaci. Po vzniku ČSR se stal zástupcem prvního čs. diplomatického zástupce L. Borského (viz), v únoru 1920 byl jmenován legačním tajemníkem I. tř., v srpnu následujícího roku legačním radou II. tř. Jako zástupce tituláře (V. Mastného, viz) působil v Římě až do konce r. 1925, poté pracoval tři roky v ústředí, v prvním oddělení politické sekce MZV. K 1. 2. 1931 byl jmenován generálním konzulem v Istanbulu, již v březnu 1933 však odešel na dlouhodobou dovolenou a k 30. 6. 1934 byl dán na dovolenou s čekatelným, k 31. 3. 1938 byl pak penzionován. Ve třicátých letech mj. vydal v Naší revoluci na pokračování své vzpomínky na odboj v Itálii.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 185