PALOUČEK Jaroslav
(25. 3. 1925, Plzeň – 26. 1. 2010, Praha)
Pocházel z dělnické rodiny (otec byl členem národně-soc. strany), po měšťance se vyučil ve Škodovce soustružníkem (1942), poté tam pracoval. Po válce absolvoval strojní průmyslovku (maturita 1947), hned r. 1945 také vstoupil do KSČ a v l. 1947-51 pak vystudoval externě VŠ politickou a sociální. V l. 1947-49 působil jako zmocněnec národního správce znárodněné velkoobchodní firmy, 1949-51 byl technicko-hospodářským vedoucím státního velkodistribučního podniku v Praze, od září 1951 pak začal pracovat jako asistent na Dělnické diplomatické škole MZV. Od r. 1953 vedl kádrové oddělení kádrového odboru, poté přešel na odbor ELD a od 1. 7. 1956 byl tři roky I. tajemníkem na velvyslanectví v Sofii. V l. 1959-69 byl krátce vedoucím revizní komise v sekretariátu ministra V. Davida (viz), od konce r. 1960 do září 1964 byl velvyslaneckým radou a zástupcem velvyslance na ambasádě v Bělehradě. Po návratu byl zařazen do 2., východoevropském odboru MZV, 1965-66 absolvoval intenzivní jazykový kurs na odborné škole MZV, poté se stal (až března 1969) zástupcem vedoucího 1. TO. V květnu 1969 byl (již v hodnosti rady) jmenován novým chargé dʼaffaires v Albánii, počátkem r. 1971 byl však předčasně odvolán (1970 byl pro své postoje po srpnu 1968 vyloučen z KSČ) a v březnu 1972 z FMZV vyhozen. V následujících letech pracoval u pražské fy Impex a později odešel do penze. V květnu 1990 byl dočasně reaktivován a od června do září působil jako zástupce generálního konzula v Záhřebu, poté odešel do výslužby.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 517