Vystudoval vyšší průmyslovou školu v Plzni, poté VŠ technickou, obor strojní a elektrotechnický (ing. 1924), a následně ještě VŠ obchodní (1928) a sociologii na FF UK (1932). V r. 1926 se podílel na založení tzv. studentské Malé dohody, které stál následující tři roky v čele; od r. 1929 až do okupace působil jako sekretář Čs.-jugoslávské hospodářské komory. V červnu 1939 ujel do Jugoslávie, kde se poté podílel na organizování odboje. V l. 1940-42 sloužil v čs. armádě ve Francii a posléze ve Velké Británii, od r. 1942 byl přednostou průmyslového oddělení ministerstva obchodu a průmyslu, angažoval se i v mezinárodním hnutí studentstva (1941 byl zvolen předsedou Světové rady bojující mládeže). Od r. 1943 zastupoval čs. vládu ve spojeneckém Výboru pro podmínky příměří a v prvních měsících r. 1945 se v Londýně zúčastnil negociací Mission militaire pour les affaires de lʼAllemagne. Od června 1945 pracoval jako ministerský rada na čs. MZV a od ledna 1946 vedl do března 1947 jako vyslanec Čs. vojenskou misi při SKK v Berlíně (jejímž prvním vojenským velitelem byl generál F. Hrabčík). Na podzim t. r. byl kandidátem na nového vyslance do Řecka, ale vyslání se vzhledem k obnovení tamní občanské války neuskutečnilo. VP byl naopak hned koncem února 1948 z MZV propuštěn a od r. 1949 do r. 1957 vězněn na Pankráci, na Mírově a v Jáchymově. R. 1966 byl plně rehabilitován, nedlouho po sovětské okupaci r. 1969 emigroval do USA, brzy však zemřel v Kalifornii.  

 

Lit.: Antonín KRATOCHVÍL (ed.), Žaluji. Stalinská justice v Československu. Praha 1990, I, s. 137–141, .Jožka PEJSKAR, Poslední pocta, sv.I. Curych 1982,s. 144-145

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 181