Po ZŠ absolvoval vyšší hospodářskou školu (maturita 1960), již tehdy se učil i arabštinu, v l. 1960-65 pak vystudoval arabistiku na FF UK (PhDr. 1969). Od r. 1966 byl interním aspirantem a později (od r. 1971) odborným asistentem na katedře zemí Asie a Afriky na FF UK, v l. 1973-74 pracoval krátce v Orientálním ústavu ČSAV a poté se živil jako nezávislý tlumočník. Pracoval mj. pro PZO Art Centrum, překládal i z perštiny (3 knihy pro nakl. Odeon), po islamistické revoluci v Íránu r. 1979 však tyto možnosti skončily a JO začal působit jako tlumočník pro Pražskou informační službu a MON. Od března 1990 začal vyučovat perštinu na FF UK, už k 1. 10. 1990 byl na základě konkursního řízení přijat na FMZV a koncem téhož roku jmenován novým velvyslancem v Alžírsku, kde vystřídal F. Kána (viz). V květnu 1991 bylo rozhodnuto o jeho nominaci velvyslancem v Íránu, kde pak působil od října 1991 až do konce federace a v Teheránu zůstal (do prosince 1994) i jako první velvyslanec ČR. Po návratu působil jako ministerský rada v 5., blízkovýchodního odboru MZV ČR, k 7. 3. 1997 ale musel odejít ze zdravotních důvodů do invalidního důchodu.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 739