Po studiích českého gymnázia v Brně (maturita 1905) studoval moderní filologii na FF univerzit v Praze a v Paříži, r. 1912 získal absolutorium k výuce francouzštiny a němčiny na vyšších reálkách a začal vyučovat, poprvé jako suplující profesor na obchodní akademii v Brně. V srpnu 1914 byl odveden do rakousko-uherské armády, již koncem téhož měsíce byl však zajat Rusy a brzy začal působit jako úředník u francouzské firmy Société metallurgique v Caricinu (dnešní Volgograd), kde současně s V. Trčkou (viz) organizoval české zajatce. Po repatriaci od září 1919 znovu vyučoval na brněnské obchodní akademii a k 1. 7. 1920 vstoupil do čs. diplomacie. Kariéru začínal jako vicekonzul, od ledna 1923 konzul II. tř. v Krakově, od ledna 1924 pracoval v V. (administrativní) sekci ministerstva. Od ledna 1926 do ledna 1931 byl vicekonzulem konzulátu v Lille, po návratu z  Francie byl zařazen jako vrchní odborový rada do DP MZV. Od července do října 1933 vedl poprvé jako chargé d’affaires vyslanectví v albánské Tiraně; od 1. 3. 1934 pak do dubna působil jako chargé d’affaires en pied v Chile. Po likvidaci čs. diplomacie německými okupanty byl jako vrchní odborový rada převeden do ministerstva obchodu, v únoru 1942 byl pak jako legionář předčasně penzionován. Pak pracoval jako úředníku několika soukromých firem, mj. u fy MAS v Sezimově Ústí, kde se také podílel koncem války na ustavení prvního NV. V červenci 1945 byl povolán znovu do služby a jako ministerský rada pracoval opět v národohospodářské sekci ministerstva až do konce září 1946, kdy byl dán definitivně na odpočinek. R. 1949 ještě pracoval (a to s doporučením tehdejšího vedení MZV) u podniku MZO Merkuria.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 170 - 171