Vyrůstal v dělnické rodině (jeho otec byl členem sociální demokracie), po obecné a měšťanské škole absolvoval učňovskou školu tkalcovskou (1950) a pak pracoval jako tkadlec v n. p. Brokát v Rýmařově. V r. 1952 byl přijat do KSČ, 1953 absolvoval jednoroční dělnickou „přípravku“ ke studiu na VŠ a od r. 1953 studoval nejprve na fakultě mezinárodních vztahů a po jejím zrušení na PrF UK v Praze. V letech 1955-61 vystudoval MGIMO a od 1. 8. 1961 pracoval na MZV. Začínal na 8., asijském odboru, od 1. 4. 1963 byl krátce vicekonzulem v Bombaji a od srpna t. r. do září 1966 byl přidělen jako atašé na ZÚ v Dillí, kde měl na starosti kulturní a tiskovou agendu. V letech 1966-72 působil opět v 8. odboru, nejprve jako III., později (1972) jako II. tajemník a současně absolvoval postgraduální studium na VŠ ekonomické, od 1. 10. 1972 byl téměř čtyři roky I. tajemník velvyslanectví v Dillí. Po návratu do Prahy (září 1976) byl zařazen znovu do 7., asijského TO ve FMZV, kde od 1. 4. 1980 vedl oddělení pro jižní Asii. Od prosince 1982 do prosince 1987 pak působil jako velvyslanec v Indii. V letech 1987-88 pracoval jako vedoucí referent-specialista opět v 7. TO, od března 1988 do března 1990 pak byl jedním z náměstků ministra B. Chňoupka a později J. Johanese (oba viz), do jehož kompetence spadala agenda vztahů s rozvojovými státy. 20. 4. 1990 byl jmenován novou vládou M. Čalfy velvyslancem v Pákistánu, už k 5. 7. 1992 však byl z Islamabádu odvolán a po krátkém zařazení v tehdejším 4., asijském TO byl k 15. 9. 1992 předčasně penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 505