Pocházela z lékařské rodiny. Po studiích na pražském gymnáziu mohla dva roky studovat v USA (1947-49), mj. na Art Students League, po návratu do ČSR vystudovala LF UK (MUDr. 1956), kde se postupně specializovala na plastickou chirurgii. V l. 1956-60 působila jako lékařka v Duchcově, poté pracovala takřka třicet let na klinice popálenin lékařské fakulty hygienické (3. LF) UK v Praze. Postgraduálně studovala i v USA, jako vědecké pracovnice se zaměřila mj. na problematiku vážných poškození kůže (největší monografie The Healing and treatment of Skin Defects /1989/). Vedle medicíny se věnovala i drobné literární tvorbě a překladatelství, napsala mj. řadu povídek, dva významné filmové scénáře (pro film E. Schorma, Vlastně se nic nestalo; pro film J. Jireše Dvojrole), překládala z angličtiny (zvláště D. Francise). V době listopadové revoluce 1989 se angažovala v OF, v červnu 1990 byla zvolena za Občanskou demokratickou alianci do ČNR, krátce byla též jednou z jejích místopředsedkyň. V létě 1991 byla přijata do diplomacie a od října t. r. působila jako velvyslankyně v Austrálii, akreditovaná i na Novém Zélandu, v čele úřadu v Canbeře zůstala i po rozdělení federace jako první velvyslankyně ČR. V l. 1993-96 stála v čele Čs. komise pro UNESCO, na podzim 1996 byla zvolena za ODA do senátu a následující dva roky byla mj. místopředsedkyní horní komory parlamentu ČR. Jako senátorka (do r. 2004) kandidovala poč. r. 2003 neúspěšně proti V. Klausovi (jako první žena v české historii) na funkci prezidenta ČR.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 734