Po absolvování základní školy pracoval koncem okupace jako dělník v Suchdole nad Lužnicí; v l. 1945-46 studoval obchodní školu, od r. 1947 pak působil jako novinář a redaktor. Začínal v redakci časopisu Sever v Ústí n. Labem, od r. 1947 patřil šestnáct let k redaktorům Mladé fronty, od r. 1963 pak působil jako dopisovatel Rudého práva v Bonnu a později zástupce šéfredaktora téhož listu.  V šedesátých letech absolvoval VŠP při ÚV KSČ, na jaře 1969 byl pak dosazen jako první „normalizační“ šéfredaktor do Rudého práva; odtud přešel k 1. 9. 1975 na FMZV, předurčen za nového velvyslance v Bernu. Jako titulář ve Švýcarsku působil od října t. r. do prosince 1981, přes některé dílčí úspěchy (organizace převozu ostatků B. Martinů do ČSSR) se mu však vztahy mezi Bernem a Prahou nepodařilo zaktivizovat. Po návratu byl zařazen na 4., německém odbor FMZV, již k 21. 4. 1982 ale z ministerstva odešel do stranického aparátu.  

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 496 - 497