Pocházel z neúplné rodiny, po měšťance se začal živit jako příležitostný dělník, v l. 1942-45 byl totálně nasazen v Německu. Již v r. 1945 vstoupil do KSČ, v l. 1945-48 pracoval v n.p. Severočeské tukové závody v Ústí n. Labem, kde se v únoru 1948 stal předsedou AV NF. V l. 1948-49 absolvoval přípravku pro studium na průmyslovce, jako spolehlivý „kádr“ byl ale již r. 1951 vybrán do Dělnické diplomatické školy při MZV, kterou absolvoval následujícího roku. Od května 1952 pracoval v tehd. odboru lidově demokratických“ států (ELD) a ještě koncem téhož roku byl přidělen jako atašé na vyslanectví do albánské Tirany. V l. 1954-56 byl národohospodářským referentem pro soc. státy Balkánu v odboru ELD, od srpna 1956 byl pak dva roky III. taj. na čs. velvyslanectví ve Varšavě. Po návratu absolvoval roční kurs na Odborné škole MZV (1959-60) a od října 1960 působil jako první čs. zástupce s titulem chargé dʼaffaires v Togu. Od září 1962 pracoval jako referent pro státy Guinejského zálivu na 10., africkém TO MZV, jeho dalšímu chystanému výjezdu do Afriky ale zabránily zdravotní obtíže. V květnu 1966 byl převeden na 1., sovětský odbor a od března 1968 do prosince 1971 byl přidělen jako I. taj. na ambasádě ve Varšavě. Po návratu se stal vedoucím tzv. polské skupiny 2. TO, který mj. připravoval podklady pro jednání čs. stranických špiček se zástupci PSDS a také první návštěvu ministra B. Chňoupka (viz) ve Varšavě. V září 1975 byl jmenován generálním konzulem ve Štětíně, kde také později náhle zemřel.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 496