Po absolvování tehdejší střední všeobecně vzdělávací školy (maturita 1969) vystudoval mezinárodní právo na PrF MU (1975 JUDr.), vzdělání si později, v l. 1979-83, doplnil ještě externí postgraduální aspiranturou u prof. M. Potočného na PrF UK. Od r. 1974 působil jako asistent PrF v Brně, začal publikovat studie na téma právní sukcese států a podílel se i na vydání příručky Manuel du francais pour les étudiants de droit (1976). V březnu 1977 byl přijat na MPO FMZV, v září 1980 byl povýšen na III. tajemníka a začal se s čs. delegacemi zúčastňovat některých VS OSN, pokračoval ovšem i ve vědecké práci (monografie: Sukcese států – teoretická studie, 1987). V únoru 1984 byl převeden do kabinetu ministra B. Chňoupka (viz) a ještě téhož roku byl povýšen na II. tajemníka. V prosinci 1986 byl přeložen na čs. Stálou misi u OSN v New Yorku a v říjnu 1987 (již jako rada II. tř.) jmenován zástupcem stálého zástupce ČSSR u OSN. Jako alternát velvyslance E. Zápotockého (viz) byl mj. zařazen do právního výboru OSN. V l. 1987 a 1989 byl jeho místopředsedou, r. 1990 byl zvolen předsedou 6. právního výboru a následujícího roku (jako první Čechoslovák od poč. 60. let, od členství J. Žourka (viz) zvolen také členem Komise OSN pro mezinárodní právo (UN-ILC). V červnu 1991 byl přeložen zpět do Prahy a v prosinci t. r. jmenován ředitelem mezinárodně-právního odboru FMZV, na dobu členství v komisi ILC mu prezident V. Havel propůjčil titul velvyslance. Již v dubnu 1992 byl ovšem z funkce ředitele MPO vzhledem k uplatnění zákona 451/91 odvolán (zůstal zde pak jako poradce) a k 30. 12. 1992 z FMZV odešel. V r. 1993 se stal předsedou České společnosti pro mezinárodní právo, brzy začal pracovat v advokátní kanceláři Vyroubal & Krajhanzl & Školout, založené někdejšími pracovníky MZV. Od r. 1995 byl také zpravodajem UN-ILC pro otázku nacionality ve vztahu k nástupnictví států (Nationality in relation to the Succession of States), obsáhlou Analýzu výsledků sukcese České republiky do závazků bývalé ČSFR vypracoval také pro české MZV. V r. 1999 přešel do aparátu OSN, kde v současné době vede kodifikační odbor v sekretariátu UN v New Yorku.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 732 - 733