MIKA František
(1. 11. 1911, Praha – 17. 8. 1993, Stříbrná Skalice)
Vystudoval reálné gymnázium a následně PrF UK (JUDr. 1935), po soudní praxi u Krajského soudu v Praze pak v l. 1940-45 pracoval u pražského Vrchního soudu. Již v letech okupace se sblížil s komun. odbojem (poznal také několik příštích prominentních komun. právníků, mj. K. Klose a O. Adamce), hned r. 1945 vstoupil do KSČ a byl přijat na Úřad předsednictva vlády (ÚPV). V l. 1947-53 zde byl zástupcem vedoucího polit. odboru, pak vedl až do dubna 1968 sekretariát předsedů vlády V. Širokého (viz) a posléze J. Lenárta. S Lenártem přešel v dubnu 1968 na ÚV KSČ a zúčastnil se mj. čs.-sovětských rozhovorů v Čierné n. Tisou a v Bratislavě a dalších jednání r. 1969; poč. r. 1970 byl pak přijat na MZV. V dubnu 1970 byl vyslán jako rada (a vedoucí) na tzv. obchodní zastupitelstvo ČSSR ve Frankfurtu n. Mohanem, jež suplovalo (neexistující) ZÚ ve západním Německu, nedlouho po navázání řádných diplomatických vztahů mezi ČSSR a SRN byl pak v únoru 1974 přeložen jako rada-vyslanec a první chargé dʼaffaires (a posléze zástupce velvyslance J. Götze /viz/) na právě zřízenou ambasádu do Bonnu. V říjnu 1975 byl přeložen do ústředí, kde byl zařazen do 5., západoevropského odboru FMZV, od března 1976 do června 1980 pak ještě působil jako velvyslanec v Dánsku. Vzápětí po návratu z Kodaně byl penzionován.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 494