Po absolvování mladoboleslavského gymnázia studoval původně teologii na české koleji v Římě, pak práva na české univerzitě (absolutorium 1901). Od r. 1902 působil jako úředník rakouské finanční služby v Istrii, později přešel do redakce českých politických periodik, nejprve staročeské Politik, později realistické Času a od r. 1908 agrárního Venkova. Angažoval se v řadách agrární strany, již před první světovou válkou si také všímal zahraničně-politických otázek a později sepsal několik studií o evropské diplomacii XIX. stol., jež mohly zčásti být publikovány až po vzniku ČSR (Rakousko, Prusko a Německo /1918/; Německo a Francie od r. 1871, /1918/, ad.). Uveřejňoval i politické reportáže, ba i beletrii a práce z detektivního žánru (podepisované pseudonymy R. A. Anus, V. J. Rorejs). Aktivně se zúčastnil domácího protihabsburského odboje a po vzniku republiky byl kooptován do Revolučního národního shromáždění, již v létě 1919 byl díky Švehlovu vlivu přijat do čs. diplomacie a v září 1919 byl jmenován prvním vyslancem ČSR v Belgii. Po vynuceném odchodu z Bruselu, vyvolaném jeho soukromou aférou, zastával od dubna 1922 do června úřad prvního čs. vyslance v Řecku. Poč. r. 1925 z diplomacie odešel a záhy se stal generálním tajemníkem Mezinárodního agrárního bureau v Praze. V r. 1936 podnikl jako soukromý emisar generálního sekretáře agrární strany R. Berana cestu do Německa, aby se pokusil zlepšit vztahy mezi ČSR a nacistickým Německem.

 

Lit.: J. GEBHART, K činnosti středoevropské agrární instituce ve 20. a 30. letech. Sborník k dějinám 19. a 20. století 11, 1989, s. 97–134.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 161