Po absolvování gymnázia, resp. jedenáctiletky v Topoľčiankách (maturita 1959) pracoval tři roky v zemědělském nákupním závodě v Bánovcích, v l. 1962-66 vystudoval PrF Ukom (JUDr. 1966). Po studiích pracoval jako podnikový právník na generálním ředitelství ZVL v Považské Bystrici, v lednu 1969 byl přijat na nově zřízený Úřad předsednictva vlády SSR a od dubna 1971 působil jako „pomocník“ tehd. I. taj. ÚV KSS J. Lenárta; odtud k 1. 7. 1973 přešel do diplomacie. V l. 1973-76 absolvoval postgraduální studium na moskevské DA, kde se specializoval na latinsko-americkou problematiku; po návratu do Prahy začal pracovat na 9., latinskoamerickém odboru, kde od března 1977 vedl kubánský referát. Od září 1978 působil jako I. tajemník na ambasádě ve venezuelském Caracasu, kterou také později vedl jako chargé dʼaffaires. Od září 1980 byl jako VORS znovu přidělen na latinskoamerický odbor FMZV, od listopadu 1980 do října 1986 pak působil jako velvyslanec v Kolumbii. Po návratu z Bogoty byl opět VORS v 9. odboru a v dubnu 1988 byl jmenován jeho vedoucím (po reorganizaci FMZV pak ředitelem 7. TO). V listopadu 1989 odjel (jako jeden z posledních titulářů, schválených ještě komunistickou vládou) jako nový velvyslanec do Peru se současnou akreditací pro Bolívii, už koncem r. 1990 však bylo rozhodnuto o jeho odvolání. Po návratu na jaře 1991 byl znovu zařazen do latinsko-amerického odboru a k 29. 2. 1992 z FMZV odešel. Po osamostatnění Slovenska vstoupil do diplomacie nového státu a později, od r. 1994, zastával pět roků funkci prvního velvyslance Slovenské republiky v Argentině. Kariéru zakončil jako slovenský velvyslanec v Brazílii v letech 2005 až 2008.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 487 - 488