Absolvoval vyšší průmyslovou školu v Budapešti, brzy poté odešel za prací a dalším studiem do USA, kde zpočátku působil jako dílovedoucí u fy Westinghouse Electric v Pittsburghu a zároveň studoval. Od r. 1905 začal vyučovat na tamní Carnegiho vysoké škole technické, současně se angažoval v slovenském krajanském hnutí (redaktor časopisu Národné noviny). V r. 1910 byl zvolen předsedou Slovenského národného spolku, později se stal předsedou Slovenské ligy, tj. nejdůležitější krajanské organizace Slováků v Americe. Za první světové války se zapojil do protihabsburského odboje, navázal kontakty s českým hnutím, později se stal autorem tzv. Pittsburské dohody, podepsané 30. 5. 1918 T. G. Masarykem a zástupci českých a slovenských krajanských spolků o příštím uspořádání československého státu. Po vzniku ČSR se AM již nechtěl vrátit na Slovensko, přijal ale službu v rodící se čs. zahraniční službě a k 13. 7. 1920 byl jmenován prvním čs. konzulem v Pittsburghu. Zde pak působil až do své náhlé smrti o tři a půl roku později, jeho nástupcem se poté stal další předák zdejší slovenské komunity M. Getting (viz). V době druhé světové války a třetí republiky působil v čs. diplomacii i Mamateyho syn Albert M. jun. (1913-1978), jenž vystoupil z čs. služeb brzy po komunistickém převratu a věnoval se pak dráze akademického historika.

Lit.: M. ŠILLA, Albert Mamatey – zabudnutý slovenský politik. Historická revue 14, 2003, s. 18–19.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s.  154